Při studiu pramenů k připravované knize o Lovčím zámečku v Rábech (1882) Dr. Richarda Drasche-Wartinberg, od jehož narození 18. 3. 1850 letos uplynulo bez jakéhokoli veřejného připomenutí 175 let, jsem narazil na opravdový informační poklad ve fondu Velkostatek Pardubice 1494-1952, o který se stará Státní oblastní archiv Hradec Králové, archivní oddělení v Zámrsku. Dle aktualizace archivní pomůcky z roku 1963 se 4.117 inventárními čísly obsahuje 246 běžných metrů archiválií (1.527 knih, 1.458 kartonů a 661 map i plánů).

Je zřejmé, že archiválie z období let 1881-1920 dosud nebyly systematicky a kriticky prozkoumány, neboť přinášejí zcela odlišný obraz působení barona Dr. Richarda Drasche-Wartinberg (1850-1923) na Pardubicku, než traduje stále převládající obecné mínění, jehož paradigma se opírá o dobové novinové články převážně bulvárního charakteru s politickým podtextem boje proti zastánci monarchie (voleného do okresního zastupitelstva a zemského sněmu) a "dravému cizákovi", jak byl aktivisty Muzejního spolku z Pardubic a nepřáteli tehdejšího státního zřízení Rakousko-Uherska nazván v dobovém tisku¹. Byl a dosud stále je prezentován jako ziskuchtivý velkoprůmyslník, jemuž v roce 1963 autoři archivní pomůcky k pardubickému velkostatku dali socialistickou nálepku "cizí kapitalista"².

Jednací protokoly korespondence velkostatku z let 1881-1919 sice ve stručnosti vypovídají o nesmírně širokém rozsahu jeho činnosti správce historického majetku, zemědělského hospodaření na půdě a podporovatele chudiny, obcí, církevních staveb a školního vzdělávání, avšak v současném uspořádání tohoto obrovského archivu nelze mnohé zaprotokolované listiny snadno dohledat. Tak například dopisy s čísly jednacími z roku 1882 jsou uloženy nejenom v časově shodných kartonech korespondence č. 1019 a 1020, ale i v dalších kartonech č. 492, 493, 1018, 1021, 1022, 1023, 1024, 1025, 1026, 1028, 1030 a 1033, ve kterých jsou dle archívní pomůcky hlavně uloženy listiny jiné, přičemž některé stále ještě zůstávají nedohledány. Ve zmíněných kartonech s korespondencí z roku 1882 tedy řada dopisů chybí, ale naopak jsou v nich uloženy jiné z širokého časového období let 1831-1887.

Protože respektuji zásadu, že nelze měnit pořadí ani uložení dokumentů ve státním archivu, jediným rozumným řešením bylo jejich postupné fotografování a ukládání do privátního digitálního archivu. Ten jsem se souhlasem potomků posledního šlechtice na pardubickém panství pojmenoval Digitální archiv barona Drasche, který postupně ve spolupráci s doktorem Kryštofem Kouřilem, jenž je výborným němčinářem a skvěle zvládá ručně psaný německý kurent, zveřejňujeme na volně přístupné a snadno zapamatovatelné internetové adrese www.HISTORIE.cz

Ke každému protokolu připojujeme štítky odesílatele či původce listiny, jejího adresáta a obsahu, které umožňují propojovat a statisticky vyhodnocovat komunikační síť pardubického velkostatku, a to i s využitím současných i historických mapových podkladů.

Aktuálně jsou zveřejněny protokoly korespondence z let 1881-1884, které sice představují pouhou desetinu časového období působení barona Drasche na Pardubicku, avšak přesto dovolují definovat překvapivé dílčí závěry:

1. během uvedených 4 let bylo evidováno celkem 5.195 čísel jednacích, přičemž přijatých a odeslaných dopisů Správy velkostatku panství Pardubice bylo násobně více, neboť jedním číslem bývá označeno několik souvisejících listin. Lze z nich rekonstruovat běžný život na Pardubicku den po dni v období, které přineslo nebývalý stavební i společenský rozvoj Pardubic na konci devatenáctého a počátku dvacátého století³;
2. nejčastějšími komunikačními partnery pardubického velkostatku na jeho území byly v letech 1881-1884 subjekty z katastrálního území Pardubic (pouze Bílé Předměstí, Staré Město a Zelené Předměstí), jichž se týká celkem 2.167 čísel jednacích – z nich hlavně c. k. okresní soud v Pardubicích (502), c. k. hejtmanství Pardubice (471), okresní výbor Pardubice (71) a farní úřad děkanství (60), z katastrálního území Přelouče (613), obce Ráby (530), Lázní Bohdaneč (482), Týnce nad Labem (457) atd.;
3. protokoly došlé a odeslané korespondence z let 1881-1884 dokumentují, že majitel velkostatku panství Pardubice Dr. Richard Drasche-Wartinberg jeho činnost řídil osobně, a to v době své přítomnosti na Lovčím zámečku v Rábech prostřednictvím přímého telefonního spojení mezi zámečkem a správou panství na zámku v Pardubicích (fungovalo již od roku 1883), i písemné korespondence (1.073 čísel jednacích). Zatímco osobně rozhodoval všechny nejdůležitější provozní i personální záležitosti včetně svolení k sňatku panských úředníků (například lesníka Jana Jenka z Výrova 3. 9. 1884) a jmenování patronátních farářů do jejich úřadů (například povýšení bohdanečského kaplana P. Sloupa na faráře v Sezemicích 25. 3. 1884), běžný provoz velkostatku v rámci předem stanovených mantinelů zajišťovali a kontrolovali jeho zmocněnci;
4. celkem 342 čísel jednacích ze sledovaného období se týká Lovčího zámečku v Rábech, přičemž listiny podrobně dokumentují přípravu i průběh stavby včetně korespondence mezi objednatelem a architektem Františkem Schmoranzem ml. (1845-1892) ze Slatiňan. Stavební plány jsme prozatím neobjevili;
5. zveřejněné protokoly došlé a odeslané korespondence i další dochované listiny kupodivu nijak nezmiňují obrovský sesuv skalního masivu pod troskami Kunětické hory 5. 9. 1884⁴, jakoby s touto mimořádnou událostí neměl tým barona Drasche nic společného. Evidentně proto, že se stala zcela samovolně v prostoru "opuštěných lomů", který byl pro těžbu uzavřen dlouhodobě od roku 1848, kdy byl ještě majetkem České královské komory. Vyvracejí také dosavadní paradigma, že "hlavní hospodářský zájem barona Drascheho na pardubickém panství spočíval v provozování kamenolomu na Kunětické hoře"⁵. Zatímco prodej štěrku a kamene pro potřeby veřejných staveb na Pardubicku se v letech 1881-1884 objevuje pouze v 55 případech, nejvíce čísel jednacích korespondence se týká finančních operací nebo vyjádření hodnoty v penězích (2.202), oprav, úprav či údržby nemovitostí (500), nájmu pozemků a budov (463), prodeje, koupě či směny nemovitostí (412), stavební či montážní činnosti (408), řešení dluhů či pohledávek (386), pozvánek k jednání (375), výběru nájemného (350), patronátních záležitostí (334), způsobených škod a odškodnění (266), prodeje, nákupu nebo darování dřeva (197), zavádění pozemkových knih (161), trestního řízení proti lesním zlodějům (149), záležitostí loveckého práva, honitby či myslivosti (97), Opatovického kanálu (95), zúřadování vyvazovacího kapitálu (74) atd. Baron Drasche byl posledním šlechticem, který zušlechťoval centrum proslulého panství Pernštejnů tím, že řádně pečoval o historický majetek a v souladu s dlouhodobou hospodářskou politikou císařského dvora ve Vídni prováděl jeho reformy, spočívající v prodeji panských pozemků novým majitelům a jejich vyvázání z dřívějších robotních povinností⁶;
6. protože majitel velkostatku Dr. Richard Drasche-Wartinberg platil velkou část (dle zákona alespoň jednu šestinu) přímých daní z obvodu každé obce na území bývalého panství, měl výjimečné postavení v rámci obecní samosprávy - disponoval tzv. virilním hlasem ve všech obecních zastupitelstvech, přičemž mohl tam delegovat za sebe zmocněnce. Když obec přijala jakékoli usnesení bez jeho vědomí, bylo následně prohlášeno za neplatné a zrušeno⁷. Zástupci majitele velkostatku tak mohli dle jeho pokynů spolurozhodovat o všech usneseních každého obecního zastupitelstva, přičemž obcím často pomáhali v odborných ekonomických záležitostech, například při tvorbě obecního rozpočtu. Ve 160 jednacích číslech protokolů z let 1881-1884 jsou jako „repartice“ označeny předem odsouhlasené opakující se finanční příspěvky, které baron Drasche každoročně posílal nad rámec svých daňových povinností na úhradu výdajů spojených s fungováním obcí, škol a církví… Protože se ve státním archivu dochovalo i kompletní účetnictví, bude možné také vyhodnotit všechny finanční toky z majetku tohoto donátora;
7. množství dochovaných dokumentů ve fondu Velkostatek Pardubice z let 1881-1920 patrně tvoří regionálně nejrozsáhlejší sbírku archiválií, vzniklou činností konkrétní fyzické osoby a jejích zplnomocněných zástupců při 40 let trvající správě jejího soukromého majetku a věcí veřejných na území větším než současný okres Pardubice.

Jsem přesvědčen, že postupné zveřejnění Digitálního archivu barona Drasche na http://historie.cz v průběhu několika následujících let a zevrubné kritické prostudování všech dokumentů povede k zásadní změně dosavadního paradigmatu jeho hodnocení. Po 175 letech od narození by si Dr. Richard Drasche-Wartinberg již zasloužil symbolicky čestné místo na pardubickém Slavíně.

Luděk Šorm

Poznámky:

1. Pardubický perník, ročník VII, 26. 10. 1901, s. 3
2. Velkostatek Pardubice 1494-1952, SOA v Zámrsku, 1963, číslo ev. listu NAD: 377, číslo archívní pomůcky: 412, s. X
3. Matěj Bekera - Jan Ivanega - Veronika Schiebelová: Cesta k modernímu městu Pardubice 1882-1945. Vydalo VČM Pardubice 2024
4. Petr Mücke: Kunětické družstvo. Historie záchrany významné přírodní a kulturní památky. In: Východočeský sborník historický 14, 2007, s. 144-145
5. Hana Papežová: Analýza historického vývoje rybníků na Bohdanečsku, ČVUT Praha, 2018, s. 15
6. Luboš Páťal: Česká šlechta ve II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků... Univerzita Karlova, Praha 2013, s. 28-30
7. SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 2102 Korespondence 1886 [1872-1887], karton 1029

Vydal Klub přátel Pardubicka in: Zprávy KPP 9-10/2025 s. 342-347